Jsem zvědavý, kdy se trefím hlavou, směje se Švancara
Jsem zvědavý, kdy se trefím hlavou, směje se Švancara
Vstřelil vítěznou branku utkání, další mohl přidat. Petr Švancara ve druhém poločase skvělým způsobem zakončil sólo přes polovinu hřiště a rozhodl o vítězství Žižkova nad Bohemians 1905 (2:1). „Máme tu skvělou partu a jen díky tomu jsme ten zápas vyhráli,“ pochvaloval si po utkání kanonýr Viktorie.
Švancara přitom mohl skórovat už v první půli zápasu. Jeho hlavička ale gólmana Sňozíka nepřekvapila. „Mohl jsem vyrovnat dokonce dvakrát. Měl jsem šance hlavou, ale nepadlo mi to tam. Pořád na to čekám, jestli to vůbec někdy tou hlavou dám,“ usmíval se střelec.
Po přestávce přece jen skóroval, i když „jen“ nohou. Na půlicí čáře sebral míč a doběhl s ním až před Sňozíka, kterého z úhlu chladnokrevně obstřelil. „Stejným způsobem jsem to udělal i před tři čtvrtě rokem proti Hradci, tyhle akce nacvičuju také při trénincích. Takže se tomu docela dost věnuju a jsem rád, že mi to vyšlo,“ odmítal Švancara spekulace, že by jeho branka mohla být šťastná.
Podle něj není strůjcem výhry ani on ani Tinga, který vstřelil vyrovnávací gól: „Nám pomohla k vítězství celková parta. Není to o nás dvou. Panuje tu taková domovská atmosféra, od hráčů přes trenéry až po uklízečky, a to rozhodlo ten zápas. Tingova branka ale pro nás byla hodně důležitá.“
Začátek střetnutí přitom hráčům Viktorie nevyšel podle představ. Od úvodních minut byli pod tlakem, navíc brzy inkasovali první gól. „Nebylo to pro nás jednoduché, v hlavách jsme měli ještě ten debakl z Letné. Já osobně moc nerozumím tomu, proč jsme se vůbec pod takový tlak dostali, o to víc jsem rád za to vítězství,“ nezakrýval velkou radost Švancara.
Přestože se hrálo na žižkovském stadionu, takřka domácí atmosféru měl tým hostů, který podporovaly tisíce fanoušků v zelenobílých dresech. „My jsme očekávali, že přijedou s tolika příznivci. O nich se obecně ví, že umějí udělat dobrou atmosféru. My jsme tu u nás rádi za našich pár věrných, pro které ten fotbal hrajeme,“ řekl a vzápětí dodal: „V zápase padly hezké branky, všechny tři, myslím, stály za to a právě tohle ty lidi na stadion dostane.“
Gólů přitom mohlo být více. Kromě šancí v prvním poločase měl Švancara příležitosti také v tom druhém. Dvakrát mohl postupovat sám na Sňozíka, pokaždé ho však zastavil ofsajd. Minimálně v jednom případě se však jednalo o chybné rozhodnutí pomezního. „Moje ofsajdy mě fakt naštvaly. Vím, že se o rozhodčích nesmím vyjadřovat, ale tomuhle opravdu nerozumím,“ kroutil hlavou.
Šance neměli ale jen domácí hráči. V závěru zápasu o sobě také dávali hodně vědět vršovičtí fotbalisté. Žižkov výhru uhlídal především díky výborným zákrokům gólmana Bartalského. „Bohemka si za tím vyrovnáním opravdu šla. Měli jsme na konci více podržet míč. O výsledek jsem se obával. Pořád jsem měl v hlavě poslední zápas, kdy jsme vedli 2:0 a oni v samotném závěru vyrovnali. Ten jejich tlak byl obrovský. Za výhru jsem fakt šťastný,“ oddechl si Švancara.